Stesk

Je tichá noc a tma je kolem,
náš králík běhá v kleci,
já běžela bych ven a honem,
hledala prstýnek tam ztracený.

Proč zrovna dneska v tak tiché noci,
kdy bráška usnula tiše dříme,
nechceš zůstat v mojí moci,
a kyvadlo se rychle hýbe.

Minuta sem, minuta tam,
kde skončí dnešní pěkná noc,
já jsem tak sám,
a hvězdy velké hraje moc.

Jdi tam, kde zvony zvučí,
proč v temnotě se ztrácí,
mě to mučí,
stojím tu sama a čekám.

Proč nechceš přijít a pár slov
mi věnovat?
Proč tiše sedíš a tvůj hlas
prozpěvovat?

Mlčíš, nejsi tu,
odešel jsi,
jen k dopisu jdu,
a otisk ponechávám.

Neotevřu ho teď,
chci překvapení mít
až ráno vyjde slunce,
prozatím budu snít.

Pojď drahý sne,
přijď ke mně.
Pojď drahý dne
a naplň mě.

Pak v poklidu usínám,
na lodi odplouvám.
Tiše se kolíbám,
ten svět už nevnímám.