Mytologická

Prošli jsme již tolik cest
v labyrintu bez konce
když hledali jsme
fontánu věčného štěstí

Tak nějak jsme se ztratili
ruce osudu, co nás měla vést
už jen z dáli slyším zpívat ptáky
a matně vzpomínám,
jaké měl barvy svět

Tady nad propastí
je vzduch čistý
a ostrý jak čepel nože
hraniční čára mezi
životem a smrtí
Stačí jen krok a vejdeš do prázdna