Stín

Možná nevěřím v "Boha" ani anděly,
ale věřím ve stíny v temných koutech,
co mlčí a křičí a varují
a berou úsměv na lidských rtech
jen jednou,
však navždy je uvidíš
Jen jednou se dotkneš jejich per
A smrt tě obestoupí, obklíčí
a není cesty ven
Není cesty ven

Viděla jsem tě jednou jedinkrát
Mohls mi víru dát
A sílu dát
věřit, bojovat
Nevím
Jen vím, že tu stojím
uprostřed noci v temnotě
A volám tě
Potřebuji tě
A ty mě tu necháváš stát,
jak jsi mě nechal už předtím
v životě,
když rozhodl ses umírat
Nevím
Možná nevěřím
Nevěřím ve světlo
A v teplo dní
Možná až se rozední
A slunce uklidní
temnotu mé duše
Nevím
Volej mě
Slyším tě - hluše
Dívej se - mám zorničky dokořán
a světlo je můj nepřítel
Tak jsi to chtěl
Dřív jsi to tak chtěl

Možná nevěřím v hříchy a potrestání,
ale snažila jsem se žít
dle všech pravidel,
dle etikety
Nebylo nás moc
Většina lidí nedbá na důsledky svých činů
Každý však nese si svou vinu
V to věřím
Věřím, že život je nakonec spravedlivý
na té poslední cestě
Podívej se jěště
jednou do očí mých
Milovala jsem tě, miluji
Je to hřích?
Jsi anděl nebo jen stín na téhle temné cestě?
Podívej se ještě
Ty můžeš
Já tě nevidím
A jestli v něco věřím, je to tvůj stín
v životě mým,
v tom temném životě mým...