Lhaní

LHANÍ
Daniel Možnar

Vidím, jak se lidi mění,
Není porozumnění.

Umění mít v hlavě síť, nebýt do ní zapletený.
V hlavě hlavně světlo denní a ne jako po setmění,
zkusit něco novýho, třeba vstát bez probuzení.

Držet se svý cesty bez ustání,
Žádná jiná není k mání,
Náhradní se těžko shání,
Vychutnej si každý krok bez vynechání.

Buď sám sebou, tak co ti brání,
Žádný jiný chování tě neochrání.
Proč to tak je, nemám zdání,
Sním svoji porci bez optání.

Přišla za mnou víla, já zíral na ní,
Řekla, že mi splní tajný přání.
Já řek, že chci zažít jeden den bez lhaní.
Ona: "Budiž splněno," bez zbytečnýho ptaní.

Druhýho den ráno po dlouhým spaní
Vzpomněl jsem si, co se stalo při svítání.
Vzpomněl jsem si na stekání, vzpomněl jsem si na ní,
Vzpomněl jsem si na mý noční popovídání.

Chvíli po probuzení bez posnídání
Vyběhl jsem na ulici a oslovil paní.
Zeptal jsem se, co si myslí o mým psaní,
prý upřímný jak její oči hledící na mý.