Jaké?

Jaké asi bylo by to
Splynout se spektrem duhy,
Když svět usíná a ticho s tichem mluví.

Jaké asi bylo by to
Zajít za okraj věčností
A přejít z prázdného prázdna
Ven za nekonečnou konečností.

Jaké asi bylo by to
Za nočního nebe vrásnění
Dotknout se mořské pěny
A skrze sluneční jitření
Pochopit význam, který dávno není.

Jaké asi bylo by to
Žít skrze věčnou lásku
A nevidět všude místo pravdy
Třpytící se zlatou masku
Otáčející se ke všem zády
A měnící směr osudů.

Jaké asi bylo by to
Nemuset čekat za oblaky
Pro nedějící se touhy,
Jež spjaty jsou jen se zázraky,
Na cestě dvou, jež cestou všech se ubírá.

Jaké asi bylo by to
Neměnit stále cesty směr
A žít svůj den a nejen na ten
Jeden den nechat se vést pouze svým osudem.

Jaké? Tak jaké asi by to bylo,
Kdyby kolo života se navždy netočilo
A kdyby nic z ničeho již navěky zde zbylo.

Jaké?
Tak jaké?