Jedovatá

Jsi krutým zařízením
tvá krev je jako led
pohledem umíš zabíjet
jsi smrtelný jed.

Slyším tlukot tvého srdce
stojíš ve stínech a temnotě
zabiják čekající na šanci bodnout
služebnice pekelné porotě.

Chci se tě dotknout, ale lépe nesahat
chci tě držet, ale lépe držet se dál
chci tě líbat, ale chci to až moc
tvé rty jsou jed, co větrem vál
jsi nákaza, co koluje mi v žilách celou noc
chci tě ochutnat, celou bych tě sněd
jsi však otrávená, smrtelný jed.

Vidím tě zahalenou v roušce noci
dává symbol tvojí moci
výkřiky smutku a utrpení tečou tvým tělem
rytmicky vydechuješ kyselinu s yperitem.

Tvá ústa, tak žhavá
tvé sítě, v nichž chycen jsem
jsi křehká a hravá
jako droga toxická a zdravá.

Slyším tvá slova, a jsou to hřebíky a nože
chci tě říznout, abys křičela mé jméno
nechci se tě dotknout, ale jsi pod mojí kůží
pálíš a bodáš, jako věnec z jedovatých růží.

jsi nákaza, co koluje mi v žilách celou noc
chci tě líbat, ale chci to až moc
chci tě ochutnat, celou bych tě sněd
jsi však otrávená, smrtelný jed.