Asasín

Jsem silný v noci i za šera
A nemám srdce anděla.
Můj hlas neuslyšíš,
já nevnímám tvůj pláč.
Nevidím a nevím zač

Mnou vládneš a já s tebou vždy jsem,
ač zdám se být, jen pouhý sen.
Přijdu vždy tam, kam volá mě zbraň.
Vejdu k vám, sám, nepozván.

Dveře zavřené překonám lehce
a vklouznu tiše jako sen.
Ublížím, ač se mi nechce.
Zmizím dřív, než přijde den.
Snadno splynu se stínem,
lehce zmizím očím všem.
Sám nevím jak ta kouzla znám,
vlastně se o to nestarám.

Den za dnem svůj úkol mám.
Na nic se nikdy nezeptám.
Když život skončí, očistím zbraň
a vyrazím znovu o kousek dál.

Zas další úkol v přítmí lamp.
Dnes není to práce, už nejsem klam.
S úžasem stojíš proti mně,
náhle se bojíš. Sám, v černé tmě.
A leskne se čepel mého meče
Neschováš se. Neutečeš.

Jsem fantom z dávných nočních můr.
Vrah, přítel, ty zrádce můj.
Můj osud kdysi v rukou měls,
zahodils ho, zničils sen.

Dnes splatíš tento drobný dluh.
A smrt si na tě brousí chrup.
Už nevím, zda to za to stojí
a zabití mě nezabolí.