Dívka v peřejích

Dívka v peřejích

Anotace: Než mladé myšlení přijde na to, co by chtělo, duše nám uletí, zbyde jen skořápka - naše ubohé tělo...

Sbírka: Postupem času...

Seděla dívka na břehu jezera,
Na noční oblohu potichu hleděla.
Když padala hvězda, slza ji hřála,
Vrátit čas zpátky – jen to by si přála.

Když spustil se déšť, kapky do úst chytala,
Jako třpytivá perla každá po těle stékala.
Zmokly jí vlasy, rty se duhově třpytily,
Utichlou krajinou stíny se plížily.

Znavená tancem, znavená bolestí,
Nedbá svých myšlenek – strašlivých předzvěstí.
Starosti hází za hlavu, deštěm je smývá,
Přichází konec… Inu, jak už to bývá.

Stíny ji popadly do svého zajetí,
Z ubohé dívky dušička vyletí.
Hrůzou teď omdlévá a než se naděje,
Tělo už unáší bělostné peřeje…
Autor wendy.poezie, 16.06.2011
Přečteno 330x
Tipy 12
Poslední tipující: tato22, whiolet, jvacl, E.T.Jane, Amable seňor Marek, Květka Š.
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

tahle byla napsaná s citem a dobře...:)

18.06.2011 14:57:00 | whiolet

líbí

Ale ta dušička nemůže odejít úplně pryč vždycky. Vždycky tam zbyde malinkatý plamínek a ten je jen nutný rozehřát. To vím. :-)) ;-))
Jinak, zaslouženě ST! :-)

16.06.2011 21:43:00 | Amable seňor Marek

líbí

Věřím, že hvězdy fungují vždycky, když člověk hodně touží :)...
Děkuju oběma :)

16.06.2011 20:17:00 | wendy.poezie

líbí

Pěkná..ST..

16.06.2011 19:40:00 | Květka Š.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel