Touha hrát

Jsou věci mezi nebem, zemí
a touha hrát zas divadlo
je síla, pro níž neoněmí
forbína, scéna, propadlo.

Herec se ve své roli mění,
někdy je šašek, někdy král.
Je tohle práce? Vlastně není!
Spíš láska, které srdce dal.

I když mu bere soukromí,
poklidný život, mnohdy čas,
on si s tou láskou rozumí
a zkouší znovu, zas a zas

co všechno zvládne ještě hrát
a mnohdy přejde hranici,
za níž si myslel že ho snad
„popraví“ mnozí kritici.

Herec je bohém, umělec
a jeho život jiná sféra,
někdy je múzy chráněnec,
jindy má roli hazardéra...