Na houpačce
Na houpačce
posekal ji v plyš
spokojen
v ne svém.
Vůně květů kunratických
jabloní, třešní, máty, jahod, zvonků medových
a západ slunce
melancholický.
Až v cizí zemi
poznávám vůni domoviny.
Vane přívětivý
veselý vánek vzpomínání
pavouk slaňuje a bezstarostně kouká
do doby té
než potkáme se.
On ví
kudy cestou zpět
kde skrýt se
kam jít.
Pod přístřeškem
odložená, dřevěná dětská houpačka stojí
kohoutů dvou
a madel.
Čeká
a čeká
kdo a kdy ji
rozhoupá.
Zpěv ptačí, stěhovavý
a z cigaret mých kouř
po chvíli rozptýlí se
nad sklenicí vína
poloprázdného.
Jen oni a ten ví...
Dva kohouti a pár madel
pod přístřeškem čekají
kdy rozhoupe se jeden
kdy rozhoupe se druhý.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Kdo udělá první krok?
Jak dlouho mám ještě čekat?
Otazníky vína, každý lok...
Mám jít hrdě dál,
... nebo kleknout, a smekat?
Krásná báseň :-)
25.06.2011 14:38:00 | Levandule
*
Koukám z okna
přes učesaný trávník
a idyla nějak ne a ne přijít
někde se zapoměla
možná ji kdosi ukradl
na cestě ke mě ...
stejně ale neměla být má
... .... ale vaše
Tolik jste ji chtěli ...
Musel jsem odejít
abych mohl splnit Vaše sny,
a zjistit .. že do nich nepatřím ...
nevadí,
jen ty věci co mě obklopují
jsou náhle zbytečné
podtrhnuto sečteno
nikdy jsi je nepotřeboval ...
a teď je máš
máš co jsi chtěl ...
... máš co jsi chtěl ... ??
*
19.06.2011 18:18:00 | HarryHH
Tvé dílko se mi mocky dobře četlo, malou vzpomínku do srdce mi vneslo... ST!*** není více potřeba slůvek.
19.06.2011 14:19:00 | NikitaNikaT.