Odchod

Přichází rána za ranou
snad je to mou povahou.
Lákám k sobě smůlu a neštěstí,
třeba jednou o mě napíšou pověsti.

Vzdala jsem se všeho a snažím se zahnat minulost.
Proč? jen chci zahnat vlastní pitomost
a začít znvou jinde... sama.
snad posedlostí vlastní hnána.

utíkam a nechávám vás tady samotné,
řeště si problémy nicotné
a nechejte mě tak
já nemohu jinak.

Nemůžu s vámi být a ctít přetvářku,
sama pak sebe považuji za lhářku.
Chybíte mi človíčkové ale jde to tak líp,
malichernost, závist v tom se nedá žít