V kavárně Iluze

V kavárně iluze
poznal jsi nový svět
plný krásných lidí
fantaskních obrazů
tančili před námi nazí
malovali a dolévali
vína ze džbánů
neuvěřitelných barev

V opojné mlze
potkal jsi staré známé
kteří tě dávno opustili
které jsi dávno zapomněl
mezi nimi dívka
s plavými vlasy
v sněhobílém klobouku
kdysi stála nahá
před tvýma očima
vypráví ti o hříchu
který spáchala
tisíckrát
na tobě i jiných
má úsměv mony lisy
a oči jí září
dnes jen pro tebe

V náručí hladí kotě
to zelenooké lvíče
které tebe nikdy
nebude mít tak rádo
usíná spánkem lesní víly
bosá a bez šatů
ve tvém náručí
přesto cizí

Ráno jen letmý polibek
ve spánku
a nevinný úsměv agnes
jako už tolikrát
a jediné co zbyde
jsou klíče
od prázdného bytu
a nenapsaný vzkaz

V kavárně iluze
potkáš ji znovu?
potkáš ji znovu
s tím bezelstným úsměvem
jako pokaždé
když zavřeš oči
a necháš se unášet
fantazií...