Nic víc, nic míň...

Jsi – černé bahno na dně kambodžského jezera; jenž se příliš víří
říkají někteří
Jsi – žlutá hrouda s křivými dírami v obličeji; s níž se nikdo smíří
říkají další
Jsi – rudá troska, zbytek zašlé žádné slávy; jíž zvysoka se směji
říkají do třetice
Jsi – bezcenný. Odpad. Špína. Otrok. Smrdíš. Zavazíš. Kam s tebou? Jak tě nejlíp zbiji?
říkají poslední.
Není však žádné
za prvé, za druhé
za třetí, za čtvrté
nejsem nic víc
nic míň
než
člověk.