Přátelství má stejnou cenu jako láska

Byla to krásná noc,
obloha plná hvězd,
měsíc ukazoval naplno všem svou moc
a prosím věřte mi, já nechtěl ji svést.

Stál jsem tiše v ústraní,
každý její pohled vrýval se mi do srdce,
neodolal jsem tomu volání,
teď raději bych nechal duši smrtce.

Zmizeli jsme tiše za stromy,
kde tma nás obklopila,
nebrali jsme ohled na blízké domy,
vášeň nás pohltila.

Proč jen slova nám byla málo,
proč se naše rty střetly?
Přátelství za to nestálo,
tak proč jsme se spolu zapletli?

Stojím v bouři,
déšť stéká mi po tváři,
zklamal jsem sám sebe,
a teď láká mne temné nebe,
ale pořád doufám ve zprávu od tebe.