..v pokleku noci..
..v pokleku noci..
V područí hvězdných prašníků
Přízemně bujaří, nevidoucí
Nespolu nejspíš ze zvyku
°
Propásle zrazeni v ospalu bělí
V podnoží mračných kokonů
Zcizeně vzdálení, osamělí
Nesvoji zřejmě z pardonu…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Nespolu, však v závislosti
s mračnou nocí slunný den
houštinou když cestu klestí
popel, co nebyl rozprášen
sežehnuté minulosti
Otisky na klice dveří
těch železných košil zvyku,
srdcí vzdálenost se měří
počtem marných otazníků
To jsme my. To jsme my, kteří
nedostatečně jsme bděli
nad cestami, mosty, brody
k cíli, příliš zdál se smělý,
marný spoleh na náhody,
nesvoji a osamělí
***
J.
28.06.2011 09:36:00 | j.c.
u tebe člověk sází na jistotu, ale někdy překvapíš....
a to se mi líbí...jsi jistota, která má šmrnc
27.06.2011 23:09:00 | whiolet
Nesvoji nejspíš z pardonu...
kdo autorem je chyby,
překlepu, hrubky původu?
nastálo podpis chybí...
je moc hezká...
27.06.2011 15:59:00 | Cecilka
Život je kolotoč, zvyky se mění...
Z pospolu pomalu do osamění...
Život je tobogán..., spíš horská dráha...
Nebát se!
Nasednout!...
Hlupák, kdo váhá!
26.06.2011 22:52:00 | Špáďa
Někdy se kroky míjí
žijí si vlastním životem
v krátkém nádechu
krůpějí lásky
co stekla do úvozu cesty
Trnů pár zanechala
na kotníku
na duši
nostalgii v koutku rtů
blues polibků doznělo
violoncello co práskly mu
struny...nehraním.
26.06.2011 21:37:00 | Mbonita
Nespolu nejspíš ze zvyku
tiše se lásky míjí
když slyší zvonek budíku
vědí, že sami žijí:-((
Pošlu hezké šuměnce culíček
ať má tvář plnou sluníček
a k tomu přidám náruč růžiček
a breptám a breptám:-)))
26.06.2011 20:29:00 | CULIKATÁ