Bloudící mysl

Cigareta vyhasíná.

Venku,
pod hvězdnou oblohou je teplo.

Uvitř však,
nachází se zima.

Zahřát se,
býti zdá se snadné.

To v hlavě,
nesměly by nacházet se,
jen myšlenky chladné.

Chladné,
jako dávno zapomenutý,
zrezivělý kov.

Chladné,
tak pronikavě,
jako uprostřed noci znějící,
zahoukání sov.

Ty myšlenky,
zimou třepou se,
jako sněhem nepokryté větve stromů.

Promrzlé až na kost,
urputně snaží se,
jen dostat domů...