Diamantový déšť..

Čím níž se propadá
tím víc tíž cítí
briliantů hromada
střemhlav se řítí

spolu s ním ve spadu
jenž se roztápí
koloběh démantů
Saturnu kvapí

po krupobití vše
posbírá zbylé
ze dna pece tiše
nejtěžší bílé

kusy jsou nejníže
kde je dlaň sevře
v jádru stav beztíže
rty pootevře

zubama nehtama
kameny brousí
hledě do neznáma
prachem se rdousí

ustřihne z hedvábí
prstenců tenkou
tkaninu, teď aby
závoj s čelenkou


protkával démanty
se čtyřmi Céčky
nejdražší varianty
svatební vlečky

celého vesmíru
jen a jen pro Ni..
najednou v gejzíru
v němž tlak ohromný

vytrysknul k povrchu
planety plynné
diamantů sprchu..
snad ho nemine

ať práci ukončí
o sto let dříve
než vklad svůj zúročí
v básni pravdivé