Týnce

Řekla jsi slož
a já chtěl něco složit
jak už se stává tož
budu ze sebe nucen tvořit
s rozptylem kouře u hlavy mojí
se nápady jak lesní včely rojí.

A tak má pionýrko milá
ber dál život s úsměvem
hodná jsi a hodná jsi byla
ber dál všechno s přehledem
jak někdo řekl tak čas rány hojí
a nejspíš neuspěje ten kdo se bojí.

Úspěch čeká všechny silné
ty co se nebojí žít
podpoř své smysly neomylné
a začni trochu něco chtít
to co si vybereš je tvoje předem
změna jak když pití vychladíš ledem.

Škoda slz a rozhořčení
vždyť budeš zas šťastná
sleduj kolem sebe střed dění
a budoucnost Tvá je jasná...