Slané jezero

Když projíždím touto krajinou, napadla mě báseň o rybníku s čirou hladinou, kde vytrácí se lidská tíseň.

Rybník je ze slané vody, říkají mu Černé moře.
tam není dobré vodu pít, tu vytrácí se lidské hoře.

Voda je tam nejslanější na světě, blahodárný má vliv.
Predátory odradí, člověk pak má v moři klid.

Tato báseň byla vytvořena v ostravském rychlíku
řítícím se do Brna, tam dám si párek v rohlíku.
Začíná se zvolna stmívat, usínám a přestávám vnímat.