Carpe diem

Moc je stejná jako pokušení
svět se okřídlil a spěchá pryč
marnost je nadějí pro vzkříšení
v duši je prázdno na těle bič.
Smutek se rozlévá do všech stran
láska tu skomírá v převleku sexu
co z bylo z ostrosti našich hran
obroušen životem, který už exnul.
Nenávist bloudí nám ulicemi
hledá zbytky co nemá v spárech
pár lidí nachází mez krabicemi
a nebo v lesích a lánech.
Závist je součástí modliteb
zhýčkanost lidského ráje
na smrt si dáváme přípitek
a na pány tvorstva si hrajem.
Soužití měníme v nenávist
lačnost nám zžírá těla
možná to nejde už napravit
ač by si tolikrát chtěla.
A tak tu žijem s pocitem
že stejně jednou chcípnem
a tak si co nejvíc nahrabem
no prostě carpe diem.