Vzpomínáš si ještě...?

Kolik je to nocí, kolik je to dnů...?
V čí to bylo moci? Spadli jsme do snů...

Věřili jsme, spolu snili
O tom, jak bychom tu žili
Doufali jsme, moc si přáli
Každou noc se těly hřáli

Tolik jsi mi toho dala,
Tolik nocí proplakala
Kvůli zrádci jako jsem já...

Miloval jsem když ses smála,
Miloval jsem když sis hrála
Žila láskou, jak se jen dá

Já žil s Tebou po Tvém boku
Přizpůsobil Tvému kroku
Tolik jsme se milovali

I Ty jsi se tolik změnila
Přizpůsobila se, snažila
Věrnost si tak slibovali

....Nikdy už se nezhojí rány
Vzpomínky v nás zůstanou
Má duše - hostinou pro vrány
Jiní se nás zastanou....

Prožili jsme si své peklo
Tolik krve už proteklo
Tolik bolesti, slz a zklamání...

Kéž by nám to tenkrát vyšlo
Však z nenadání všechno přišlo
Věř, já nemohl tomu zabránit...

Měla jsi pravdu, měli jsme se potkat později
Odpusť mi prosím, kéž bys mě zabila raději
Kéž bych to mohl tenkrát zachránit...

Všechny křivdy, které jsem Ti provedl
Se mi tak vrací tisícinásobně
Mrzí mě to. To, že jsem Tě podvedl...
Byla to zrada největší ode mě

"Není pro to omluva, zradil jsem, překročil pásku
Mění se snad úmluva? Zabil jsem, svou pravou lásku....
A vlastně proč?"

Zbyla jsi mi jako vzpomínka, vše mi Tě připomíná
Byla bezbranná, tak malinká. "Věc", co neumírá.
Svět je tak krutý...


...Chtěli jsme se tenkrát vzít
Dvě, tři děti spolu mít
Vybírali jsme jim spolu i jména...

... Nesl jsem Ti šeřík za deště
Až k Tobě. Vzpomínáš si ještě...?
Vzpomínáš?