Toulavý pes

Toulá se pes po světě,
toulá se stále sám,
není prý vhodný pro dítě,
přesto velký strach o něj mám...

Toulá se po vsích, po lesech,
k večeru unaven k spánku ulehne,
o čem se mu zdává v jeho snech,
vědět to, mráz nám po hřbetě přeběhne...

Do těch lesů chodil hošík,
měl rád svůj klid a samotu,
divil se, proč pes nemá košík,
lidé mu provedli zlobotu...

I když zprvu oba se báli,
brzy se spřátelili,
po čase spolu už se smáli,
po lesích spolu dováděli...

A tak vracel se den co den,
vážili si navzájem sebe,
spolu usedali pod mohutný kmen,
pod stále se modrající nebe...

Jeden druhého si vážili,
i když jim nebylo vesele,
i když ostatní je zradili,
oni zůstanou již navždy přátelé...