Bolestná samota

Když jsi tu sám a bojíš se života,
přeješ si potkat vlastního vřískota…
Když blízká duše ztrácí se v nedohlednu,
zbyla mi samota, do které si lehnu…
Skloním se níž, už tahá mě za ruku,
smutek a beznaděj nevrací záruku!
Já se chci bavit a naplno žít,
pár upřímných přátel na blízku mít!
Koho mám zavolat, když nikdo mě neslyší?
Zalezu schovat se do díry od myší…
Chci vidět slunce a čistě se smát,
samoty nechci se více už bát!
Zastav se na chvíli, vyslyš má slova,
staň se mým přítelem slyšící znova:
ZŮSTAŇ TU SE MNOU, NEZKLAMU TĚ…