Čas naplnění

Já hledám holku, chytrou a hravou,
možná i hezkou, prostě tu pravou.
O jedné vím, ale to nechceš ty,
nemáme návraty, ale jen rozchody.
Teď dva dny sis zas se mnou hrála,
o všem si mluvila a krásně se smála,
promiň já nemůžu ne že bych nechtěl,
nechtít tak na tom bych tak nelpěl.

Já sílu však sem ztratil už,
pár žil už mi zkrátil nůž,
nemám už motor dlouhý čas,
to co nás brzdí, je někde v nás.

Setrvačnost už došla taky,
došla ta a došly i prachy,
pozornost nechtělas,
dárky ty vracelas,
když si mě chtěla, tak si mě měla,
když už si chtěla tak si mě využila.
A já se nehádám, řek sem, tys směla,
Však netrap víc toho kdo měl tě rád,
proč chceš se dál mu pohrdavě smát?

Já sílu však sem ztratil už,
pár žil už mi zkrátil nůž,
nemám už motor dlouhý čas,
to co nás brzdí, je někde v nás.

Určitě zejtřek nechceš mít,
nechceš se mnou kdekoliv být.
Jestli máš pocit, že to být musí,
tak přiznám se, mě víc to dusí,
i bez toho ti odejdu
a zpět víc cestu nenajdu.
Proto se ptám tě naposled.
Proč to chceš udělat?
Proč tam chceš být?
Vážně chceš naposled,
trávit čas se mnou?
Na tohle odpověz,
oči mé blednou.

Já sílu však sem ztratil už,
pár žil už mi zkrátil nůž,
nemám už motor dlouhý čas,
to co nás brzdí, je někde v nás.