Jako havran

Tvůj ruměnec na tváři,
hladím hřbetem dlaně,
Ty mi říkáš, můj žháři,
když žár spaluje jasaně.

Pod hořícím jasanem,
v této hořké době,
budu Tvým hodným havranem,
ve své druhé podobě.

Slétnu k Tvému oknu,
zobákem Ti zazpívám,
Tvými slzami promoknu,
v touze k Tobě dohořívám.

dohořívám...

...a umřu

jako havran