Balada v ráji

Nebylo by mi líp?

Nejspíš ne.

Procházím totiž procesem.

Přerozuji se v novou ženu,

soběstačnou a chtivou.

Nestačí mi jen sedět v koutku

a dávat si zmrzlinu s nohama na stole.

Chci víc.

Už tam jsem, cítím přerod.

Jsem někde výš než předtím, získávám tvrdou schránku,
na obranu proti pichlavým ježkům, co jim neustále dorůstají bodlinky.

Jsem rezistentnější, ale přecejenom, v mém srdci je stále místa dost na příchozí hosty. Přijde jeden, odejde druhý. Ale jakmile odejde i ten poslední, zůstávám opět sama. Sama ze sebou a na mě to stojí. Dělám čtyři stěny a když je mi smutno, vyrobím si ozvěnu, která se pak stejně ztratí kdesi uprostřed.

Nemůžu se dočkat, až se vymaním z toho zajetí.
Na druhou stranu i uprostřed pokoje však lítá spousta pestré havěti a na luční kvítí ráda usedává.

Hol, Češi, kamarádi moji, jak se mi už po vás stýskalo. Opět jste mi připomněli jaké to je být doma a jaké to je nechat se bombardovat úzkostlivými dotazy.

Ale co, nic není zadarmo, je třeba studovat a dostat se do kondice přijatelné pro intelektuální pazourky a drápky.

Práci s lidmi zdar!

Vaše delegátka