Tatínek, Táta, Otec, někdy Fotr....

Když jsem se narodil, radost jsi měl.
Celé noci jsi mě na rukou vláčel.
První kroky k tobě jsem udělal,
pak jsem si sednul a zase se podělal.

Poprvé na nočník jsem usedl,
možná že ty jsi mě k němu, za ruku dovedl.
Pak už jsem do školky kráčel,
asi s pláčem,
ale ty jsi mi pomohl.

Školák se ze mě záhy stal,
už jsem ti asi někdy lhal.
Za cílem já kráčel jsem přímě,
tebe jsem vydeptával mírně.

Pak na gymplu jsem byl,
ty sice zájem jsi nejevil,
ale já vím,
že můj úspěch, jsi potají oslavil.

Arogantní fakan se ze mě stal,
už jsi se se mnou nezasmál.
Hádky nás prováděli stále častěji.
Řvali jsme na sebe stále drsněji.

Konce to nebere,
možná snažení zabere.

Budu se snažit...