Slyším tě

Z kouřového oparu uprostřed pokoje
slyším tichá slova z cizích rtů :
"Život je experiment, nemá smysl
snažit se stůj co stůj"
Je noc a tma se rozprostírá
do všech koutů téhle mistnosti
Počítač zamrzl
Televize nemá signál
Je to ke zlosti
A tahle slova odnikud
proudí mou vyděšenou myslí
Tma mě obklopuje
Strach tísní
Nevíme vlastně nic
o tom, odkud jsme, kam jdeme
Jen přežíváme, dřeme
A nevíme, proč to tak má být
Snažíme se oči otevřít
Třináctou komnatu otevřít
Ale ať najdeme, co chceme
Důležitější je, v co chceme uvěřit
V co dokážeme uvěřit
Jsou hranice, co překročit nemůžeme
A možná proto jen přežíváme, dřeme
Žijeme a umíráme
A ať se cokoli stane
za hranicemi našeho chápání,
prostě to vymažeme,
zapomeneme,
lžeme
sami sobě i všem kolem nás
Řekni mi znovu, jak je to s životem
Slyším tě
Slyším tvůj hlas
A jsem otevřená všemu, co mi říkáš
Všemu, co chceš a můžeš mi říct
Vždycky jsem věděla, že musí být něco víc,
že tam někde za hranicemi
překročím tyhle čtyři stěny
a dojdu někam dál
Slyším tě, víš to?
Slyším a poslouchám