Tanečnice v pohledu

Jako dvě studánky na kraji lesa?
Myslím, že nenajdu lepší slova.
Co hledám?
Ten pohled, při kterém srdce plesá,
tu zazáří, tady se schová.

Jako dvě hvězdičky, jiskry života?
Tak nějak, směl bych to vyslovit.
Co vidím?
Ten pohled, co kolem se mihotá,
rybářem v davu, jeden si ulovit.

Jak tanečnice radosti, za zrcadlem upřímnosti?
Ano, i tak dá se to povědět.
Co myslím?
Ty dvě oči září od radosti,
bez herců a prken co znamenají svět.

Jak přístavy, kam plují lodě naděje?
To už budou poslední věty.
Co chtěl bych dodat?
Vyhrává ten, kdo se každičký den usměje,
úsměvem, jak jarní květy.