Milosrdný...

Genocida dobrých myšlenek.
Kastrace krásných vzpomínek,
Ve studeném dešti dobrovolně stát.
A sám sebe se neustále ptát,
Zda-li piješ víno, spolupachatele vraždy, Tvého zničení,
Nebo krev svých synů, oběti staletého mučení, řezničiny.
Zda-li to, co vidíš nyní navenek,
Je pouhý provaz, nebo krásná oprátka.
Střeva Tvých tisíckrát znásilněných dcerek.
Myslím, trochu zvrácená památka
Na časy, které nevrátíš vydávením sama sebe,
Otočením nebe, nebo klíče k pásu cudnosti
Tvé dlouho vězněné zrůdnosti.

Se zlostí vstávat, se zlostí jít spát.
A poté pokrytecky kát se, lhát,
Zpovídat se tomu, který slouží
Vrahovi, jenž je na nebe vzatý,
Milosrdný.