ODVAHU A SÍLU

Sametové průčelí okamžiku
podřezané kulisy krvácí pozadím
tak hrdě a rudě
jako náměstí míru
srdce vyškrábané do patníku
svobodu,vítězství potem osladím
jako poslední pocity lidí vyšlechtěné v odrůdě
co znají odvahu a sílu

a nebojí se režimu
ani kabátnických vlád
tak otáčej se korouhvičko
po větru
žijeme v rasizmu
ale nejde jen vždy o barvu kůže,ale řád
nežijeme dlouho jen maličko
v tomhle světu

stékají stíny stropů
co vsakují se do životů
když ladíš piáno
jako ženu dychtivou a vzpurnou
a sněmovna politických pochopů
sebere ti i tu poslední jistotu
žebro z Adama vyndáno
osud s trnovou korunou

hříšné myšlenky
ďábel zasel sémě
do radosti
do krás
do smíchu
jako uplakané oči milenky
že nic s toho co je ve mně
nikdy nebude její,jako všechny slasti
a můj vnitřní hlas
je potichu!