Bolest
Bolest
Ztrácím půdu pod nohama
cítím se tak strašně sama.
Nikdo po mě netouží
cítím se jak přítěží.
Dvě dcery jsem porodila,
jedna mě už opustila.
Bolí mě to strašně moc,
nemám nad tím žádnou moc.
Vždycky jsme si rozuměly,
krásně jsme si povídaly
pak se všechno pokazilo,
vlastně nevím co se stalo,
prostě,řeknu to jen zkrátka,
k srdci svému uzamkla mi vrátka.
cítím se tak strašně sama.
Nikdo po mě netouží
cítím se jak přítěží.
Dvě dcery jsem porodila,
jedna mě už opustila.
Bolí mě to strašně moc,
nemám nad tím žádnou moc.
Vždycky jsme si rozuměly,
krásně jsme si povídaly
pak se všechno pokazilo,
vlastně nevím co se stalo,
prostě,řeknu to jen zkrátka,
k srdci svému uzamkla mi vrátka.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Pevnou půdu pod nohama hledají i děti...
Až ji najde, jisto jistě zase odemkne Ti :-)
17.07.2011 17:58:00 | TetaKazi
Hezké,procítěné.Také jsem prožila chvilkové odcizení,určitě se vše zase spraví.Pokud jste nečetla knihu od Betty M.Donaldové " Co život dal a vzal",tak ji doporučuji,po přečtení pochopíte.
17.07.2011 17:44:00 | Donne