jako děvka

bylo zvláštní spatřit
tvoje oči
jak zmítají se na mém těle
za šera

hledal si únikovou cestu
kroužil
jako sup

lákal si mě na cukrátka
moderní doby

kdo by v tom viděl víc,
než nevinné hraní?

jeden ano
já vím
rána do srdce vždycky zraní

si podomní obchodníks vínem
s tebou
těším se
sem hrdá
na sebe a svoje myšlení

bez tebe
cítím se
zvadlá

cítím se
jako děvka
co utíká z postele do postele
jen protože ztrácí se
v labyrintu vlastní duše

to kvůli tobě
cítím se prázdná
jak láhev vína, na kterou si mě zlákal