Už ne jednorožec, ale lvice
Už ne jednorožec, ale lvice
Anotace: Jak roky utíkají, každý se mění, i když to není na první pohled hned vidět a stejně tak jsem na tom i já..
Vyrůstala jsem tiše v koutku
a věřila ve šťastný konec pohádek,
chodila s hlavou v oblacích,
bála se lidí a hádek.
Pak potkala jsem tebe,
ale nenašla v tobě prince ani zářivou hvězdu,
naučil jsi mě zato,
jak udržet si za svým přáním cestu.
Jsem stále opatrná
a někdy tiše v koutku sedím,
ale na lidi a křik z dálky hledím.
Už nejsem jednorožec,
ale lvice, která ví,
že méně je někdy více.
a věřila ve šťastný konec pohádek,
chodila s hlavou v oblacích,
bála se lidí a hádek.
Pak potkala jsem tebe,
ale nenašla v tobě prince ani zářivou hvězdu,
naučil jsi mě zato,
jak udržet si za svým přáním cestu.
Jsem stále opatrná
a někdy tiše v koutku sedím,
ale na lidi a křik z dálky hledím.
Už nejsem jednorožec,
ale lvice, která ví,
že méně je někdy více.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
krásná lvice s duší něžného jednorožce přeji ti požehnání do všeho myšlení a konání¦
28.07.2011 22:35:00 | Lady L
Ano, většinou se lidé mění, ale někteří zůstávájí v jistém stejní... v zlobě, zášti, lžích, v ubližování... ale neplatí to samozřejmě jenom o negativech, mám tolik přátel, kteří mají pozitiva, kteří je mají už tzv. od narození, jsou stále stejní, přátelštví, upřímní, laskaví, vstřícní... zdali změnila jsem se já? Nechť posoudí druzí... ale něco málo bych klidně mohla řéct já sama... ovšem. pšššttt... sem ne.
23.07.2011 15:15:00 | NikitaNikaT.