Na oči maluji

Na oči maluji
hořící lesy,
v nebesa vychvaluji
Tvé boky,
(bez noblesy)
cítím Tvoje
rdousivé doteky…

Míjím v růži oděný úsměv,
Patří Tobě, vím to, vidím jej,
růžový je i Tvůj jazyk…

(chvíle pro plápolání očí)

…stvořený pro zpěv,
vypravěč ztrácí v nitkách děj,
a já se za Tebou začínám toužebně plazit…

a dokud Tě nepozřu,
(však to Tvé myšlenky jistě tuší)

tak umřu, ach umřu

…tak jak se na básníka sluší…