Ach promiňte, asi jsem se zbláznila

Že prý jsem zmatená,

že prý snad blouzním!

Jak mě to napadlo,

žít si svůj sen?!

Dívka jsem zkažená,

s hříchy jen souzním,

život je zrcadlo,

ne sladký sen.



Naivní nanynka,

bez trochy studu,

drzost, ne odvaha!

Ne přání, jen chtíč!

V etice trhlinka,

cetka pro ostudu,

každý mě zapřísahá,

pak žene mě pryč.



Poběhlice prodejná,

žena lehkých mravů,

jedna z Božích chyb,

už moc blízko podsvětí.

Nikdy ne stejná,

s pýchou stovky pávů,

moc otevřený typ,

ta, co tento svět znesvětí.



Že prý jsem na zcestí,

když nechci jenom noc,

křivě mě obviňte,

když já vás nesoudila.

Jen trochu štěstí!

Že chci toho moc?

Ach promiňte,

asi jsem se zbláznila.