Nebezpečné myšlenky

Je jich tu víc, schováni ve stínech jeho mysli,
odchází poslední, a přesto nezůstává sám,
vydává se na dobrodružný flám.



Zamyká dveře,
v nedůvěře,
pohledem sleduje odraz světa,
kolem prochází něčí teta,
sleduje ho anebo je to iluze,
nese si těžkou kouli,
na noze.



Uměle stvořená nároží skýtají možnosti přepadení,
nikde v dohledu žádné duše není,
strach v něm pění.



Průvodci nocí dnes spí,
je to snad náhoda,
či na tom někdo lpí?



Kovové oblázky nasvícené strážcem noci,
skýtají pro zloděje šance na promoci,
obestřené rouškou zeleně,
jako nachystané pro úkryt,
tiché kroky jak na seně,
pach strachu se snaží krýt,
tam, kdes v dáli,
tam jest jeho byt.



Chytá svůj klid,
zhluboka dýchá,
proti němu lid,
u srdce ho píchá.



Nahmatal klíče a vchází do domu,
pocit nejistoty,
myslel si, že schoval ho už dávno do rumu.



Výtah až nahoře, čekání bolí,
jakoupak taktiku dnes asi zvolí,
zavírá oči a myslí na sebe,
nejisté pocity ať vanou do nebe.



Je doma,
sám,
zahalen do deky,
zůstane tak už asi na věky.