SAMOTA, VZPOMÍNÁNÍ, BEZMOCNOST

SAMOTA
Sním o hvězdách nad mořem
když často do sebe zanořen
někdy s nenaplněnou touhou
občas i po dobu dlouhou
A tak často jsem sám
až sám sebe se ptám
co z toho všeho mám
Změní to plný džbán?

VZPOMÍNÁNÍ
Ve víru radostné zábavy až snění
vzpomenout na někoho, čas není
Opaku se věřit nedá
Tvář smutná je až bledá
I kdyby se dušoval svatosvatě
Známe to – zítra přijde o gatě

BEZMOCNOST
Co platno staré přísloví
Odvážnému štěstí přeje
když příval deštů se žene
Pak leje a leje – Že ne?
Co pak? – Nikdo nepoví!