Pepík z Nemanic

Úsměv na rtu,
prázdný kapsy,
špatnou kartu
prej vytáh si.
Špinavá kůže,
vlasy jak koudel,
každej mu může
políbit prdel.
Přece má hodně a stejně nic,
je to ten Pepík z Nemanic.
Kde vidí pány,
chce se mu zvracet.
A tam, kde kmány,
bude se vracet.
Nóbl dáma
se nad nim ušklíbá,
vesnická Máňa
ho klidně líbá.
Přece má hodně a stejně nic,
je to ten Pepík z Nemanic.
Místo pane říká ty vole
a místo silnice chodí přes pole.
Tak je vysmátý
ve dne i v noci.
Od slunce vyhřátý,
nepokloněn moci.
Přece má hodně a stejně nic,
je to ten Pepík z Nemanic.
Přece má hodně a stejně nic,
je to ten Pepík z Nemanic.