...

Láska je jako večernice
nenávist jako svítání
zavřete obě pod poklice
- a nechte váhavé projít bez ptaní..
..

Tak,
jsem doma
- okno na jih.
/Ale není jistý nakolik../

Východy sluncí, mlhy v údolí
západy jistoty /temno vrcholí/
a lodníci bijou na poplach.
hoří! hoří hoří!
Maro Papučová postává na přídi nehnutě.
/Rty se odkrvily, oči skelní./

-nechte váhavé projít bez ptaní!
Nechte je být..
Radši nic než neupřímný pohledy po větru...

/na těle ulpěl zemitý prach.
hoří, hoří, dohořívá.../
jedna kapitola z konce začátku
-opusťte loď, hned!

Maro zůstává...

..nesvá

a

sama.