..světlo hvězd..
..světlo hvězd..
Ve skvrnách kůže žirafího klidu
dal by se osud zcela klidně číst;
jak pošetilost udolá i bídu
jak naději si seje ten, kdo je si jist
svým smyslem hledání se v žití
jak pokora je nutná okrasa
kéž světlo hvězd tu pravou chvíli chytí
než stín si svoje kšandy opásá...
*
Na bledých cestách žirafího vzoru
dal by se román zcela klidně psát;
jak marnost sklízí výraz plný vzdoru
jak lpění křídel pro balanc je kat
bez smyslu hřeby do podkovy tít
jak bolesti čas kráčí v ústrety
kéž světlo hvězd je lásky jasnotřpyt
než stín se snese temně nesetý…
**
Komentáře (13)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
To petr H.
vysvětlení - viz:vzkaz - je toho příliš, nejde to obsáhnout v pár větách...:)
ale hleď na to víc filozoficky, kašli na konkretismus a nespojuj to nutně s la lobou - jen mne inspirovala její báseň - nic víc, nic méně...
09.08.2011 14:25:00 | šuměnka
Přijde mi to jako příběh hořící žirafy..snad předtím než se vznítila, ji popsali...nebo byla už přečtená...
Přijde mi to celé jako indície,zvědavě tajemná...
Budu si muset počíst v moudrých knihách..:-))
08.08.2011 14:24:00 | zvířenka
Přehlídka obrazů z galerie,
co se všem do ... snadno vryje…
(za tečky každý nechť doplní,
část sebe která zkoprní:
oči, srdce, mozek, duši, …)
Mně z verěů ústa oněměla!
To zase šuměnka srdcem pěla!
01.08.2011 18:59:00 | Špáďa
Než stín si svoje kšandy opásá- no toto, kam Ty na takové nádherné obraty chodíš Šumáčku(vím, do srdce), já jenom koukám s otevřenou pusou, ještě že neletí zrovna nějaká vosa:-)))
01.08.2011 18:42:00 | CULIKATÁ
Ptáš se, kde myslí toulají se ženy?
To abych našla v sobě diplomata...
když krášlí se, s reálem srozuměny
když vybírají šperky světa v klín
když jejich touha láskou zaujata
když prohlížejí bíločerný stín
pak perly v notách neslyšnými jmény
i navzdor mysli k symfonii chvátá...
01.08.2011 15:10:00 | šuměnka
Kde myslí toulají se ženy?
když se krášlí!
když vybírají šperky světa
když prohlížejí bílé i černé perly lásky
01.08.2011 14:54:00 | chodecr