Samota

Už odmalička nám říkají pohádky
Krmí nás pořád těmi příběhy s princi
Tam si pro rozhodnutí hodí jen mincí
Konce jsou krásné jako začátky

Jenže dospělost je bolestivě jiná
V ní už nikdo za ruku tě nevodí
V ní už jen sám navždy budeš, na lodi
Kde samota ti spadla do klína

Stejně stále hledáš, najdeš a pak ztrácíš
Toho, kdo za tebe drží kormidlo
Ukáže ti cestu, půjčí ti své křídlo
Vzlétnete, však slabé je, padáš…
… a v hlubinách samoty se opět ztrácíš…