Nálada pod mrakem

Možná mám strach,
že nejsi jen prach...
z cest na botách.
Trochu se lekám,
že sklouznu k depkám
z mých lásek v létě,
až spláchnou je deště...
S prvním dnem podzimním...
Trochu se bojím,
že o to stojím...
že ty chceš ještě,
že... smazat tě neumím.
Přikryti splínem,
vytloukáš klín klínem,
já penis penisem...
A chce se mi křičet
Teď a tady jsem!
Nevratně v pasti,
v okovech zášti...
Obavy z vlastní ješitnosti,
že vyjme kamínek
malý, jak ořech
z oblouku, co mostí
osobní Sargasové moře.