Co se zbytkem dne

Když se takhle dívám
na okolní lidi
všímám si že maj oči
kterejma hovno vidí
nevidí ten
zkurvenej svět kolem sebe
oni vidí modrý
a já černý nebe
oni vidí stromy
a já černé pahýly
oni vidí domy
a já jenom díry
díry které budou
jednou naše hroby
naše těla do nich půjdou
a já od jisté doby
vidím tuhle zemi
jako černý hnusný hřbitov
špatně z toho je mi
že tu mám svůj domov
východisko by bylo
svůj život si vzít
nechat svoje tělo
ve studené zemi shnít
ale na to nesmíte myslet
protože pak už nebudete
život na týhle zemi
z rakve řídit nemůžete
všechny tyhle kecy
o nebi a peklu
jsou jenom sprosté lži
a já se jich neleknu
a tak až jednou onemocním
nebo na červenou půjdu
nevím sakra jak umřu
ale vím že nikam nejdu
budu prostě mrtvej
a tím to všechno skončí
lidi budou brečet
dělat že se se mnou loučí
budou možná vzpomínat
ňákej ten čas
po chvíli ale stejně
zapomenou zas.

Jo a taky zrovna nevím
proč bych měl o mrtvým
mluvit jenom v dobrým
když o něm přece vím
že to byla svině
co neměl nikoho rád
a já jsem rád že umřel
a že už mě nebude srát
je víc problémů se smrtí
kterým nerozumím
mám je ve svý hlavě
a vám je nepovím
někdy mám chuť
do ulic vyrazit
nějakýho člověka
třeba tyčí přerazit
a tak si dejte radši bacha
abyste mě nepotkali
v mý halušce
abyste tyčí nedostali
já nerad bych vás zabil
ale prostě za to nemůžu
zásobník se nabil
snad to dneska přemůžu
nemůžu už se dívat
na okolní lidi
slyším je kolem sebe dýchat
všude na mě vidí
seru na celej zkurvenej svět
no tak dělej
na mě už tady čeká death
už nevím co dál
tak se mě už neptej
proč život jsem si bral
vyzkouším sám na sobě
co je po smrti
nečekám až mě
nějakej čůrák v parku uškrtí
ve svý ruce bouchačku
a v druhý ruce tužku
píšu tenhle text
a zas mám tu halušku
už nevím jak dál
takže ahoj
text můj už končí
mokrej je papír
od slz z mých očí
sbohem
(PRÁSK)