Jsem

Jsem realitou
či snem.
Jsem nocí i dnem.
Jsem ta, co donutí Tě k pláči,
co každé slovo z Tebe páčí.

Já jsem Já a nikdo jiný,
kdo změnit mě chce nebudu to Já,
ale někdo cizí.
Já jsem Já a Ty jsi Ty,
všichni jsme ze stejný planety.

Jsem myšlenka v Tvé hlavě,
Jsem rosou ve vysoké trávě.
Kdo vlastně Jsem?

Jsem ta, co donutí Tě smát se,
Jsem ta, kdo přesvědčí Tě,
že je hloupost bát se.

Jsem ta, která má jen svou realitu,
i když je všude živo přesto smutno je tu.

Jsem pohled, co Tě ničí,
Jsem všech a přesto ničí.
Jsem člověk, co nemá žádné ego,
miluji život i skládačku lego.

Jsem prostě Jsem, jaká Jsem
a pokud mě nechceš takovou brát,
můžeš být bojovník nebo se bát...
Ale jediné, co nesmíš,
nesmíš mi lhát.

Kdo vlastně jsem...
vím to Já, víš to Ty, člověče
nebo ten, kdo se mnou zůstane,
přede mnou uteče?

Jsem...