Bez názvu

Za vrásněními kopcovitých břich,
kde pupky stromů dosahují
k nebeským cestám andělským,
zpívají ptačí lidé s grácií
do lehkého vánku, který
jim vrací slova jako
když matka vrací dítě do kolébky
k bezelstnému spánku...

...tiše, opatrně a s hrdostí...

V kraji štěbetavých paniček,
kterým manželé zašili ústa
najatými krejčovskými mistry,
aby tolik neštěbetaly jako husy,
se slunce obrací tváří k zemi...

...jako lampy z můřích křídel...

A všechny války v zemi,
rozvody mezi partnery,
rozepře mezi jednotlivci,
končí v dobrých mravech mírových...

...když otevře optimismus oči...

Jenom nezavírat vlastní duše
do vězeňských cel mlčenlivosti
a nepřátelství...