Bratři

Na stříbrnou niť navlékám korálky křehkých pocitů,
drobné perleťové částečky z tajemných západů,
tajemné sekty klášterních bratří halí se do hábitů,
v pózách a prózách svatých modliteb a křesťanských nápadů.

Stříbrná nit se přetrhla, korálky mi mizí z očí,
za tajemnými západy se obloha černí do lesku inkoustu,
klášterní bratři církevním zlatem ve víru točí,
trhají svatá jablka z Evina hříšného porostu.

Bratři ve svaté jednotě a každý při sobě,
ochraňují sebe slovem i dobrým činem,
až nedobráka křísí v hanebné mdlobě,
a poté ho v očistě opijí vínem.

A sami se cítí jako parfém v kvítí…