Vesmírný kolotoč

Měsíc co lucerna nad siluetou moří
nespavým úplňkem urna bělostná to hoří
Mraky co hedvábné třásně mléčnou dráhou vlají
Němé tváře vod hvězdám našeptávají

Skořápek kolotoč smutných lidských očí,
tak roztoč se a toč se, TOČ! vesmírný kolotoči
z ráje vyhnaní, mokří a prodaní
tančí dál vlnami nazí pod kamennou strání
ten tanec zrcadlí jen habrů koruny a labyrint nebeských bání

Měsíc co sasanka pod klenbou moří
Mraky co stříbro ryb hvězdám se dvoří
Její tvář pod vodou a to teskno očí
jejichž láska, žár, i bol i zmar vesmírem pootočí...