Vám pisálkům.

Procházím Vašimi myšlenkami lehce po špičkách,
oči mi říkají příběhy a osudy Vás ostatních,
chvíli mě tíží nějaká nešťastná láska,
tu střídá politická říčka výsměchů,
pak topím se v láhvích od alkoholu,
bojuji proti zlým silám,
konám dobré skutky,
hladím někoho po vlasech,
či sleduji něčí pohřeb.

Soudit který příběh je lépe napsaný,
jaký kousek poezie je lepší,
velmi těžké je,
každý ten pohárek života má jinou náplň
a kde se vzala příchuť nikdo nezjistí.

Jsem smutná a šokovaná,
někdy se směji nebo mračím,
když si při večerním rozjímání brouzdám
v potůčcích Vašich úžasných myšlenek.

V každém z Vás je ten kousek zlata pro psaní,
nenechte se ovlivňovat někým kdo Vám nerozumí.

Napsat bych chtěla veledílo, které budou všichni obdivovat,
ale někdy znamená víc malá básnička věnovaná někomu ze srdce,
než kniha kterou čtou všichni.

Nebudu vás již dále trápit a půjdu se dál koupat v jezírkách Vašich pocitů.