Spánek nad hynoucí myslí.

Spánek tichých sov,
hlas mladých vdov.
Pavoučí spřežení táhne se dnem.
černá tečka za větou je život
Svítá.

Cesta do deště inkoustu,
nevím proč jdu, ale nechci stát.
Kaňky kanou slzami smutna.
Na bílém papíře znamenají hráz.

Nic je více cesty dál,
padlé javory okamžiku hynou.
Stenající víly něžně chřadnou.
Studánčí nad nebesy odtéká ,
každá kapka cítí se poslední.

Láska katím šlehem smyslným,
hlavy padlých v koši popravčím.
Odejít je zůstat,
není kam jít.
Svět o kráse, umění snít.

Sen kape myslí,
myšlenka budoucna nad nesmysli.
Hynoucí mysl opilá lékem.
Mysl mladá otupělá věkem.

Nikdo je nic
někdo je ........
ještě větší nic.